Předpřítomný čas prostý

 11. února, 2017 Admin
Obtížnost    

Present Perfect Simple

Předpřítomný čas je asi prvním velkým úskalím, se kterým se mírně pokročilí studenti v angličtině setkají. Potíže s jeho pochopením plynou hlavně z faktu, že tento čas v češtině neexistuje. Předpřítomný čas se do češtiny překládá někdy přítomným, někdy minulým časem.

Tvoření

Oznamovací věta kladná

Předpřítomný čas se tvoří vždy pomocným slovesem HAVE (v případě 3.os. jednotného č. tvarem HAS) a minulým příčestím významového slovesa, které vytvoříme přidáním koncovky -ed k pravidelným slovesům, nebo použijeme 3. tvar nepravidelného slovesa.

have/has + příčestí minulé

Zápor

Zápornou větu vytvoříme jednoduchým přidáním záporky NOT k pomocnému HAVE/HAS.

Otázka

Tázací věty se tvoří inverzí podmětu a pomocného slovesa (pomocné sloveso HAVE/HAS přesuneme před podmět).


Použití

I/ Základním principem předpřítomného času je spojení minulosti a přítomnosti -> děj začal někdy v minulosti a přetrvává až do přítomnosti, nebo přetrvává alespoň jeho následek.

I have lived in Prague for five years.
How long have you studied English?
How long have you worked for this company?

I have been here for twenty minutes.
I have always wanted to be a lawyer.
Mary has loved chocolate since she was a little girl.

FOR a SINCE jsou v tomto použití velmi typické výrazy, neboť naznačují jak dlouho (či od jaké doby) děj trvá.

FOR = „po nějakou dobu“, např.: I have lived in Prague for five years.
SINCE = „od nějaké doby“, např.: I have been ill since Monday.

Dalším typickým výrazem je YET už (pouze v otázce); případně NOT YETještě ne (v záporných větách). České „už“ v kladných větách se překládá výrazem ALREADY.

Have you done the washing up yet? ( jsi umyl nádobí?)
No, I haven’t done it yet. (Ne, ještě jsem to neudělal.)
Yes, I have already done it. (Ano, jsem to udělal.)


II/ Zkušenosti/nezkušenosti

V rámci tohoto použití hovoříme o tom, s čím máme nějakou zkušenost, či naopak nezkušenost. Má za to, že bereme v potaz celý život – tedy od narození až do současnosti.

I have never been to the USA.
Have you ever been to France?
I have been to France (three times).
I have seen the film before.


III/ Změny

Zde jde o něco co bývalo (minulost), ale změnilo se to a nyní je to jiné/změněné (přítomnost).

You have grown since the last time I saw you.
You have changed so much!
Computers have become powerful machines.


IV/ Nedávné děje

Děje, které proběhly v nedávné době, před relativně krátkou dobou. Typické je použití slov, které takovou dobu vyjadřují, např. just – právě, recently – nedávno, lately – nedávno, …

They have just arrived.
I haven’t seen him recently.
The Government has announced new plans to improve motorcycle safety.

Pokud jde o nedávné děje, předpřítomný čas se velmi často vyskytuje ve zpravodajství – nadpisech (zprávy jsou především o něčem, co se odehrálo nedávno). Samotné detaily konkrétní zprávy jsou pak v čase minulém, protože se týkají něčeho, co je již ukončeno nebo obsahují časové určení (viz poznámky níže).

The film star Jim Cooper has died of cancer. He was 68 and lived in Texas.


V/ Následky do přítomnosti

Samotný děj, který se odehrál v minulosti, sice skončil, ale jeho následky přetrvávají do současnosti.

Peter has broken his arm. (stále má ruku zlomenou)
We have bought a new car. (koupě sice už netrvá, skončila, ale následkem je nové auto)
She has cooked dinner. (večeře je hotová)
I have lost my keys. (nyní jsem bez klíčů)
They’ve missed the bus. (následkem bude to, že příjdeme pozdě)

Všimněte si, že u některých vět se dokonce jednotlivá použití prolínají, tj. jde o změnu, nedávný děj, ale zároveň i následek do přítomnosti.


Předpřítomný čas vs. Minulý čas

Minulý čas vždy popisuje děje, které se odehrály v minulosti (tedy v minulosti začaly, ale také skončily). Naproti tomu předpřítomný čas má, jak již bylo zmíněno, nějakou vazbu na přítomnost – často tedy děj začal v minulosti a stále trvá až do současnosti.

 

I have lived in Prague for five years. (= V Praze žiji pět let, stále v ní žiji, jde tedy o propojení minulosti a přítomnosti)
X
I lived in Prague for five years. (= V Praze jsem žil pět let. Nyní žiji jinde, jde tedy pouze o záležitost v minulosti)

How many books has Paulo Coelho written? (Coelho stále žije, ještě tedy pravděpodobně nějakou knihu napíše)
X
How many plays did Shakespeare write? (Shakespeare již nežije, jde tedy jen o minulost)

Pokud je ve větě nějakým způsobem vyjádřeno, kdy se děj odehrál, tj. věta např. obsahuje příslovečné určení času týkající se minulosti (yesterday, last week, two hours ago, …), nebo odkaz na minulost vyplývá z kontextu, je vždy nutné použít čas minulý.

 

I have broken my arm. (ruku mám stále zlomenou – přetrval následek)
X
I broke my arm yesterday. (ruku mám stále zlomenou, ale věta obsahuje určení času v minulosti)

I’ve seen John this week. (spojení „this week“ je vyjádření času, ale nikoliv v minulosti. Tento týden ještě neskončil, stále trvá)
X
I saw John last weekend.

I’ve had four cups of coffee today. („today“ opět neodkazuje na minulost, protože dnešek ještě neskončil)
X
I had four cups of coffee in the morning. („in the morning“ odkazuje na minulost, nyní je odpoledne, nebo večer)

Sdílejte