Často se studenti setkávají s tvrzením, že některá slovesa nelze používat v průběhových časech. Jde zejména o slovesa like, love, hate, want, understand, need, know a další. Tímto však veškeré vysvětlování většinou končí. Podíváme se tedy na tuto problematiku podrobněji a vysvětlíme si, jak poznat, která slovesa se v průběhových časech mohou používat a která naopak ne.
Anglická slovesa se dají rozdělovat podle různých kritérií. V tomto článku se zaměříme na slovesa dynamická a stavová, resp., zda slovesa mají dynamický význam či význam stavový.
Dynamických sloves je v porovnání se slovesy stavovými naprostá většina. Jde o slovesa, jejichž význam vyjadřuje nějaké činnosti, např.:
work, study, cook, walk, go, do, watch,…
Tato skupina sloves v podstatě nepřináší do této problematiky žádnou novinku. To, zda v dané větě zvolíme variantu času prostou či průběhovou, závisí na konkrétním času a pravidlech, kdy se daný slovesný čas používá (např. přítomný čas prostý – pro děje, které se opakují; naopak přítomný průběhový čas – děje, které probíhají v momentě, kdy o nich hovoříme).
Stavová slovesa vyjadřují nějaký stav, pocit, nebo postoj. Jde například o slovesa:
know, want, love, like, hate, understand, need, believe…
Stavová slovesa se vyznačují velmi důležitou vlastností, kterou je skutečnost, že nemohou být použita v průběhových časech. Záměrně neříkáme -ing tvaru, neboť -ing tvar nemusí vždy být v roli slovesa (např. ve větě Knowing the rules is important. Znát pravidla je důležité. je tvar „knowing“ ve funkci podmětu, nikoli přísudku a tvar -ing je zde možný; naproti tomu věta I am knowing the answer je gramaticky nesprávná, neboť „know“ je ve funkci přísudku a jako stavové sloveso nemůže být použito v průběhovém čase).
I don’t understand you now. Teď ti nerozumím.
(Sloveso „understand“ musí vzhledem k tomu, že se jedná o stavové sloveso, být v přítomném prostém čase, i přesto že věta odkazuje na právě probíhající skutečnost, kde by měl být naopak čas přítomný průběhový)
Do you know the answer? Znáte odpověď?
(Stejný případ jako výše. Ačkoliv bychom měli použít přítomný čas průběhový, neboť věta odkazuje na něco co se týká současnosti, musíme zvolit pouze prostý přítomný čas, neboť „know“ nelze v průběhových časech užít.)
Důležité je poznamenat, že stavová slovesa se v průběhových časech nepoužívají pouze, bereme-li v potaz spisovný jazyk. V hovorové angličtině mnoho známých pravidel neplatí a to se týká i tohoto tématu. V hovorovém jazyce se tedy skutečně můžeme někdy setkat i s tvary „loving“, „wanting“, „hating“ apod.
Existují však i slovesa, která mohou nabývat obou významů, tj. dynamického i stavového. Konkrétní význam (zda sloveso vyjadřuje činnost nebo stav) je tedy nutné určovat v konkrétní větě. Mezi taková slovesa patří zejména:
think, see, have, taste, smell, look a další.
Sloveso „think“ může totiž znamenat „myslet si“, ale také „přemýšlet„. Pokud si o něčem něco myslíme, nevyvíjíme žádnou činnost – jedná se tedy o význam stavový, naopak při přemýšlení vyvíjíme činnost, a proto jde o význam dynamický. Jak již bylo zmíněno, slovesa vyjadřující stavy nemohou být použita v průběhových časech; dynamická slovesa mohou být užita jak v prostých, tak v průběhových časech.
I think it’s a good idea.
(zde sloveso vyjadřuje stav – „myslet si“, musí být jen v prostém čase, i přesto, že si „myslíme“ právě teď)
Don’t disturb me. I’m thinking.
(sloveso vyjadřuje činnost = „přemýšlím“ a protože činnost probíhá v momentě, kdy o ní hovoříme, je použití průběhového přítomného času správné).
think = myslet (stavové sloveso)
think = přemýšlet (dynamické sloveso)
Základní význam slovesa „have“ je mít, vlastnit a jako takové je tedy stavové. Nicméně „have“ v kombinaci s nějakým podstatným jménem mění tento svůj základní význam a stává se dynamickým, např. ve spojení „have breakfast“ = snídat, „have a shower“ = sprchovat se, „have a smoke“ = zapálit si, „have a rest“ = odpočinout si atp. snídat, sprchovat se, zapálit si, odpočinout si – ve všech těchto případech jde o činnosti.
have = mít, vlastnit (stavové sloveso)
have + podst.jméno (dynamické sloveso)
Ve významu „vidět“ jde o stavové sloveso, neboť nevyjadřuje činnost. Dále se sloveso chová jako stavové, vyjadřuje-li význam „chápat, rozumět“, např. I see what your problem is. Chápu, co je tvým problémem. Existuje však i význam dynamický, tj. „navštívit“ – I’m seeing Jane tomorrow. Zítra navštívím Jane. nebo I’m seeing my lawyer tomorrow. Zítra se zastavím u svého právníka (mám s ním dohodnutou schůzku), zde je přítomný čas průběhový, který se používá pro tzv. zajištěnou budoucnost.
see = vidět (stavové sloveso)
see = chápat (stavové sloveso)
see = navštívit (dynamické sloveso)
„Taste“ ve smyslu „chutnat, mít chuť“ je sloveso stavové a jako takové bude tedy vždy v prostých časech: „The soup tastes good.“ Polévka má dobrou chuť. Naproti tomu význam „ochutnávat“ je dynamický: „The cook is tasting the soup.“ Kuchař ochutnává polévku.
taste = chutnat, mít chuť (stavové sloveso)
taste = ochutnávat (dynamické sloveso)
„Smell“ ve svém stavovém významu znamená „vonět/zapáchat“. Rozdíl buď vyplývá ze samotného kontextu, případně lze sloveso doplnit slovy „good, bad“ apod. „The flowers smells nice.“ Ta květina voní nádherně. Dynamický význam odpovídá českému „čichat, přičichnout si, přivonět si k něčemu“, např. „She is smelling the flower.“ Přičichává ke květině.
smell = vonět, zapáchat (stavové sloveso)
smell = čichat, přičichnout/přivonět si k něčemu (dynamické sloveso)
Dynamický význam slovesa „look“ je „(po)dívat se, hledět“, „What are you looking at?“ Na co se díváš? Naproti tomu české „vypadat“ je sloveso stavové. „She looks beautiful.“ Vypadá nádherně.
look = vypadat (stavové sloveso)
look = (po)dívat se, hledět (dynamické sloveso)