Oznamovací věta v předbudoucím čase prostém se tvoří pomocí slovesa WILL a tzv. minulého infinitivu, tj. slovesa HAVE a minulého příčestí významového slovesa (3. tvar nepravidelných sloves, případně u pravidelné sloveso s koncovkou -ed). Vznikne tedy:
WILL + HAVE + DONE (minulé příčestí význ.slovesa)
They will have completed the project before the deadline.
Next month my parents will have been together for thirty years.
I think astronauts will have landed on Mars by the year 2020.
V prvních osobách jednotného a množného čísla I a we se můžeme občas ještě setkat se slovesem „shall„, namísto „will„. V dnešní době se však tento případ týká jen formální angličtiny.
Při tvorbě záporu vycházíme z předpokladu, že věty obsahují sloveso WILL, které nám poslouží jako sloveso pomocné, ke kterému připojíme záporku NOT (zkráceně WON’T).
I won’t have finished this task by the end of June.
V otázce opět využijeme přítomnosti pomocného slovesa WILL, u kterého nastane inverze s podmětem (sloveso WILL klademe před podmět).
Will you have finished your English homework by the time your mother arrives?
Předbudoucí čas má víceméně jedno hlavní použití. Zatímco jednotlivé způsoby, kterými se vyjadřuje budoucnost (will/be going to/přítomný průběhový čas) popisují, co se stane v budoucnosti, předbudoucí čas klade důraz na to, co bude již hotové/dokončené před nějakým jiným budoucím okamžikem.
I will have completed my final exams by the end of June. Do konce června budu mít hotové závěrečné zkoušky.
I will have been here for six months on June 13th. 13.června to bude šest měsíců, co tu jsem.
By the time her husband gets home, she will have cleaned the entire house. Než přijde manžel domů, (ona) bude mít uklizen celý dům.
Příslovečné určení s předložkou „by“ je u předbudoucího času poměrně časté. Překládá se jako „tou dobou“ nebo „do té doby„.
By the time I see you, I will have graduated. Tou dobou, kdy se uvidíme, budu mít už promoci za sebou.
By 2100, the vast majority of people will have moved to cities. Do roku 2100 se velká většina populace přestěhuje do velkoměst.
I will have finished it by five o’clock on Friday. Dodělám to do pěti hodin v pátek.
Srovnání:
Existují i případy, kdy se dají oba časy (budoucí prostý a předbudoucí prostý) zaměnit, aniž by došlo ke změně významu věty. Následující dvě věty vyjadřují totéž:
Jane will leave before you get there. & Jane will have left before you get there.
Shoda významů v obou větách je dána především použitím spojky/předložky „before„, která svým charakterem udává pořadí, ve kterém děje proběhnou (tj. odchod Jane před naším příchodem).
Pozn.: vyjadřování budoucnosti po časových spojkách (before, after,…).
Pokud ve větě není spojka/předložka, která by stanovila pořadí dějů, je nutné pro dřívější děj použít předbudoucí čas.
At eight o’clock Jane will leave. Jane odejde v 8 hodin (= počká do 8 hodin a pak odejde)
X
At eight o’clock Jane will have left. Jane odejde do 8 hodin. (= odejde než bude 8 hodin)